LOTU 'O E TA'UFO'OU (NAW-RUZ) (#14037)

F akafeta'i kiate Koe, 'Eï ko hoku 'Otua, he kuó Ke fakatäpui 'a e Nau-Lusí ko ha kätoanga ma'a kinautolu ko ë kuo nau tauhi 'a e 'aukaí 'i he 'ofa ki he 'Afioná pea ta'ofi kinautolu mei hono kotoa ko ë 'oku fulikivanu kiate Koé. 'Alo'ofa'aki mai, 'Eï ko hoku 'Eiki, na'a malava ki he afi 'o Ho'o 'ofá pea mo e momofi-mäfana 'oku ma'u mei he 'aukai kuó Ke tu'utu'uní ke na fakaivia kinautolu 'i Ho'o Lotú, pea ngaohi kinautolu ke nau femo'uekina 'i Ho fakafeta'iá pea mo hono manatua 'o e 'Afioná.
Koe'uhiä kuó Ke teu'i kinautolu, 'Eï ko hoku 'Eiki, 'aki 'a e teunga masani 'o e 'aukai kuó Ke tu'utu'uní, ke Ke toe fakateunga mu'a kinautolu 'aki 'a e teunga masani 'o hono tali loto hangamälie 'o e 'Afioná, 'aki Ho'o kelesi mo e hoifua foaki- 'ofá. He ko e ngaahi angafai 'a e tangatá 'oku fakafalala kotoa ia 'i Ho'o hoifua-angaleleí, pea fakatu'utu'unga kinautolu 'aki Ho'o pulé. Kapau te Ke lau 'a ia ko ë kuó ne maumau'i 'a e 'aukaí ko ha taha kuó ne tauhi kakato ia, ko e tangata ko iá 'e lau fakataha ia mo kinautolu ko ë talu mei 'itäniti kuo nau tauhi ma'u 'a e 'aukaí.
Pea kapau te Ke lau 'a ia ko ë na'á ne tauhi kakato 'a e 'aukaí kuó ne maumau'i ia, ko e tokotaha ko iá 'e lau fakataha ia mo kinautolu ko ë kuo nau 'ai 'a e Pulupulu 'o Ho'o Fakahaá ke 'uli'i 'aki 'a e efu, pea kuo to'o mama'o ia mei he ngaahi vai kilisitala 'o e Fauniteni mo'uí ni.
Ko Koe Ia ko ë kuo hiki hake ai 'a e fuka " 'Oku Taau-ke fakamälö'ia Koe 'i Ho'o ngaahi ngäué ", pea kuo fofola fakahaa'i ai 'a e tu'unga "Ko KOE 'oku faitalangofua ki ai 'i Ho'o pulé ". Ngaohi 'eni ke 'iloa Ho tu'ungá, 'Ei ko hoku 'Otua, ki ho'o kau tamaio'eikí, na'a malava ke ngaohi ai kinautolu ke nau 'ilo'i ko e fungani-lelei ko ia 'o e me'a kotoa pë 'oku makatu'unga ia 'i Ho'o tu'utu'uní pea mo Ho'o folofolá, pea ko e haohaoa 'o e ngäue kotoa pë 'oku fakatefito ia 'i Ho'o faka'ataá pea mo e hoifua-lelei 'o Ho finangaló, pea na'a malava ai ke 'ilo'i ko e 'ü maea-pule'ia 'o e ngaahi to'onga-fai 'a e tangatá 'oku 'i he 'aofi-uma ia 'o Ho'o fakangofuá pea mo Ho'o tu'utu'uní. Ngaohi eni ke 'iloa kiate kinautolu, ke 'oua na'a 'i ai ha me'a 'o tatau ai pë pe ko e hä te ne malava ke tapuni'i kinautolu mei Ho Hoihoifuá 'i he ngaahi 'aho ko ení 'a ë foki na'e kalangaekina'i 'e he Kalaisí 'o pehë: "Ko e pule kotoa pë 'oku 'O'OU, 'E 'A KOE ko e Tamai-fakatupu 'a e
Laumälié, (Sïsü)" pea kalanga atu ai Ho Kaume'á (Mahometi) 'o pehë. " Tuku- Kolölia ki he 'Afioná, 'E 'A KOE ko e 'Öfeina-Taha, he kuo Ke tatala-faka'iloa Ho Hoihoifuá, pea tohi'i foki ma'a Ho'o kakai filí 'a ia ko ë te ne ngaohi kinautolu ke a'usia 'a e nofo'anga 'o e fakahä'anga 'o Ho Huafa Lahi Tahá, 'a ia ko ë foki 'oku tangi laulau ai 'a e kakai kotoa pë tukukehe 'a e fa'ahinga ko ë kuo nau fakatalatala kinautolu mei hono kotoa tukukehe 'a Ho'o 'Afió, pea fakatäfataha kinautolu kiate IA Ko ë ko e Fakahä'anga 'o e 'Afioná pea mo e Fakasino'anga 'o Ho'o ngaahi haohaoá.
Ko IA Ko ë ko Ho'o Va'á pea mo hono kotoa 'o Ho'o täkangá, 'Eï ko hoku 'Eiki, kuo nau vete 'i he 'ahó ni 'a 'enau 'aukaí, hili foki ia 'enau faitalangofua ki ai 'i loto 'i he ngaahi feitu'u 'o Ho'o loto'ä-tapú, pea 'i he'enau vëkeveke foki ko ia ke fakahoifua'i 'a e 'Afioná. Ke Ke fakatäpui ma'ana, pea mo kinautolu, pea pehë ki he fa'ahinga ko ia kuo nau hü ki Ho 'afio'angá 'i he ngaahi 'aho ko iá 'a hono kotoa 'o e lelei kuó Ke tu'utu'uni 'i Ho'o Tohí! Fakalatoa leva kinautolu, 'aki 'a e me'a ko ia te ne fakamonü'ia'i kinautolú, 'i he mo'ui ko 'ení pea mo e mo'ui 'i kö atú.
Ko Koe, mo'oni ia, ko e 'Ilo Aoniu, ko e Poto Aoniu.

-Bahá'u'lláh
-----------------------

LOTU 'O E TA'UFO'OU (NAW-RUZ) (#14038)

Ko e taimi Failau Fakalangí kuo hoko mai ia, ‘E Peni Mä’olunga Taupotu, he ko e Kätoanga ‘o e Mohu
‘Alo’ofa Aoniú ‘oku tu’unuku vave mai ia. Ke ke nima-mo-va’e leva, pea talaki fiefia atu, ‘i mu’a ‘i hono kotoa ‘o e fakatupú, ‘a e huafa ‘o e ‘Otuá, pea fakafiefia’i Hono fakafeta’í, ‘i ha tu’unga mä’olunga ‘a ë foki ‘e malava ai ke toe fakaivia mo fakafo’ou ‘a hono kotoa ‘o e fakatupú. Lea ‘aki atu, pea ‘oua te ke fakalongolongo. Ko e fetu’u ‘aho ‘o e fiefia fakalangí kuo huhulu atu ia ‘i he funga ‘o e tafa’aki langi ‘o Homau huafá, ko e Fiefia Fakalangi, ‘o hangë foki ko e pule’anga ‘o e huafa ‘o e ‘Otuá kuo teuteu’i ‘aki ‘a e teunga - masani ‘o e huafa ‘o ho ‘Eikí, ko e Taha Fakatupu ‘o e ngaahi hëvaní. Tu’u hake ‘i he ‘ao ‘o e ngaahi pule’anga ‘o e mämaní, pea fakanaunautau’i ko e ‘aki ‘a e mälohi ‘o e Huafa Lahi Taupotú ni, pea ‘oua ‘e hoko ko ha taha ‘o kinautolu ko ë ‘oku fakatötö’ohí........
Ko ‘eni ia ‘a e ‘Aho ‘a ë ‘oku kalanga atu ai ‘a e mämani ta’ehämai “ ‘Oku kafakafa ho tapuakí, ‘E mämani, he kuo ngaohi koe ko e tu’u’anga va’e ‘o ho ‘Otuá, pea kuo fili koe ko e nofo’a ‘o Hono taloni mäfimafí.” ‘Oku kailavaki atu ‘e he taetaea ‘o e kolöliá : “ Ke hoko mai ‘a ‘eku mo’uí ke feilaulau’i ma’au, he ko Ia ko Ë ko ‘Öfeina ‘o e Mohu-‘Alo’ofa-Aoniú kuó Ne fokotu’u ma’u ‘a ‘Ene pulé ‘iate koe, ‘aki ‘a e mälohi ‘o Hono huafá ‘a ë na’e tala’ofa ‘aki mai ki he me’a kotoa pë, tatau ai pë pe ko e me’a ‘o e kuohilí pë ko e kaha’ú...”
Ko e ‘Öfeina Taupotú kuó Ne hoko mai. ‘I Hono nima to’omata’ú ‘oku ‘i ai ‘a e Uaine kuo sila’i ‘o Hono huafa. Monü’iá ka ko e tangata te ne tafoki kiate Ia mo ‘utufaki ai ‘a ‘ene fieinuá pea ne kalanga ‘o pehë : “ Fakafeta’i kiate Koe, ‘Eï ko e Faka’iloa’anga ‘o e ngaahi faka’ilonga ‘o e ‘Otuá!” ‘Aki ‘a e angatonu ‘o e Mäfimafí Ko e me’a fufü kotoa pë kuo fakasino atu ia ‘i he mälohi ‘o e mo’oní. Ko hono kotoa ‘o e ngaahi hoifua ‘o e ‘Otuá kuo hifoaki mai ia, ko ha faka’ilonga ‘o ‘Ene kelesí. Ko e ‘üni vai ‘o e mo’ui ta’engatá, kuo luluku atu ia ki he fa’ahinga ‘o e tangatá, ‘i he fonu mahuohua. Ko e ipu kotoa pë kuo pukepuke ia ‘e he to’ukupu ‘o e ‘Ofeina Tahá. ‘U’unu leva ke ofi ki ai, pea ‘oua ‘e toe fakatötö’ohi, neongo ai pë pe ko ha lau mömeniti pë.........
Mou mavava ‘aki ‘a e nekeneka lahi, ‘E kakai ‘o Bahá, lolotonga ho’omou manatua ‘a e ‘Aho ‘o e fiefia taupotú, ‘a e ‘Aho ‘a ë na’e folofola ai ‘a e ‘Elelo ‘o e Tu’uloa Tupu’a ‘o e Ngaahi ‘Ahó, ‘i He’ene mavahe ko ia mei Hono falé, ‘o Ne hä’ele atu ki he Potu ‘a ë na’á Ne huhulu atu ai ki hono kotoa ‘o e fakatupú ‘a e ngaahi sikaina ‘o Hono huafá, ko e Mohu ‘Alo’ofa - Aoniu. Ko e ‘Otuá Homau fakamo’oní. Kapau na’a Mau faka’iloa ‘a e ngaahi fakalilolilo fufü ‘o e ‘Aho ko iá, ko hono kotoa ‘oku nau ‘a’eva ‘i he funga ‘o e mämaní pea mo e ngaahi langí te nau pongia hifo ‘o mate, tukukehe pë ‘a kinautolu ko ë ‘e fakahaofi ‘e he ‘Otuá, ko e Mäfimafi, ko e ‘Ilo-Aoniu

-Bahá'u'lláh
-----------------------

